fbpx

Chcete se rychleji naučit na zkoušku? Jděte spát.

Studenti si často odpírají spánek kvůli biflování na zkoušku. Jedná se ale o jednu z největších chyb, kterou mohou udělat.

Všichni moc dobře víme, jak se cítíme skvěle, pokud jsme pořádně odpočatí. Klidná a vyčištěná mysl nočním spánkem nám dovoluje se lépe soustředit, učit se a být kreativnější. Naopak, pokud jsme spánkově deprimovaní, častěji děláme chyby a jsme méně produktivní ve škole i v práci. Přesto se řada studentů přiznává k tomu, že se učí až do brzkých ranních hodin a někdy před zkouškou nejde ani spát. Nejspíš netuší, že si tím více uškodí, než pomohou.

spící žena s knihou
Neučte se po nocích, jděte raději spát

Ti, co se učí přes noc, si vedou o 40 % hůře u zkoušek

Podle výzkumu Matthewa Walkera z roku 2006 si spánkově deprimovaní jedinci, kteří se učili přes noc, vedou o 40 % hůře než ti, kteří místo učení šli spát!

U účastníků výzkumu, kteří prospali celou noc, byla v mozku zjištěna zdravá aktivita spojená s učením. U skupiny studentů, kteří se učili přes celou noc a byli tím pádem spánkově deprimování, nezaregistrovali v mozku vůbec žádnou významnou aktivitu spojenou s učením.

Spánek posiluje paměť a zrychluje proces učení

Úbytek spánku zpomaluje navíc i produkci nejzákladnější jednotky procesu učení – tvorbu proteinů, které jsou stavebními kameny vzpomínek v daných synapsích.

Navíc se v posledních studiích ukázalo, že pokud spíte denně méně jak 6 hodin, mění se vám DNA geny související s učením v mozkových buňkách samotného hipokampu. Ano, v místě, kde se ukládá krátkodobá paměť.

Spánková deprivace studentů tedy působí hluboce destruktivně na vzpomínkotvorné ústrojí mozku a zabraňující efektivnímu ukládání informací do dlouhodobé paměti. Můžete si to představit jako stavění hradu z písku příliš blízko vlnám – příliš dlouho vám nevydrží – pokud ho vůbec postavíte. A stejné je to s učením, pokud jste spánkově deprimování, nemůžete do paměti nic ukládat!

Spící člověk s polštářem

Jak přesně působí spánek na paměť?

Spánek má dvě fáze, které se neustále střídají. Ano, nejspíš tušíte. Mluvím o fázi NREM a REM. Když usnete, nejprve má nad vaším spánkem kontrolu fáze NREM, potom se vrátí REM spánek. Zatímco první část spánku převažuje NREM fáze, ke konci spánku má nadvládu REM fáze. Obě tyto fáze jsou pro nás a nejen naši paměť životně důležité.

Hlavní funkcí hlubokého NREM spánku je třídění a odstraňování neuronových spojení. Informace se v našem mozku totiž nejprve ukládají do hipokampu – párové části mozku uložené ve spánkových lalocích, do krátkodobé paměti. Teprve později během NREM spánku se přesouvají do mozkové kůry čelního laloku (dlouhodobá paměť). Oproti tomu snová REM fáze hraje důležitou roli pro upevňování neuronových spojení.

Váš mozek tedy nejprve nahrubo protřídí zrno od plév – důležité informace od nedůležitých, a poté v REM se tyto spoje, které byly v NREM spánku vyhodnoceny jako vhodné k zapamatování – upevní v paměti.

Na konci NREM spánku se tedy přesouvá vaše krátkodobá paměť do dlouhodobé. A z krátkodobé se tím pádem vymaže. Pokud nespíte, neuvolní se vám místo v krátkodobé paměti a nemůžete se učit nic nového!

Spánek je inteligentnější, než si myslíme

A jelikož v posledních hodinách spánku se upevňují neuronová spojení, je důležité, aby studenti spali celých osm hodin. Pokud si totiž ukrojí například 2 hodiny spánku, mohou se připravit o 60-90 % REM spánku.

Už se vám někdy stalo, že jste přes den nemohli něco pochopit a druhý den vám to najednou „došlo“? Ve skutečnosti vám to nedošlo, ale váš mozek během spánku informace zpracoval a blahodárný REM spánek je dokázal v mozku poskládat do souvislostí, které jste přes den neviděli.  Ano, spánek dokáže při vylepšování paměti zapojit inteligentnější mechanismus, než si myslíme.

REM fáze spánku totiž testuje a buduje spojení mezi obrovskými zásobami informací. Dosahuje toho pomocí prapodivného algoritmu cíleně vyhledávajícího ty nejvzdálenější, nejméně zřejmé asociace. Není divu, že Mendělejev vymyslel periodickou tabulku ve spánku!  Spící mozek pomocí způsobů, které by váš bdící mozek nikdy nenapadly, spojí dohromady rozporné sady informací, což má za následek působivé dovednosti při řešení problémů.

Máte pocit, že do sebe už další informace nenarvete? Zdřímněte si

Pokud se vám během dne zdá, že už je váš mozek tak unavený, že do něj nic dalšího neuložíte, zdřímněte si. Odborníci z Kalifornské univerzity zjistili, že když si během dne zdřímnete na 90 minut, resetuje se vám krátkodobá paměť a zapamatujete si mnohem více, než kdybyste si nezdřímli a šli si místo toho odpočinout k televizi nebo ke knize.

Jak se efektivněji učit přes den?

Kromě zdřímnutí můžete zkusit nějaké stimulanty. Nám se nejvíce osvědčilo české Mindflow.  Jedná se o zdravější a účinnější alternativu energetického nápoje, která je skvělá především pro soustředěnou práci a učení.Působí na nás lépe než káva a máme pocit, že podporuje i kreativitu.

 

Mindflow krabička
Místo kávy zkuste Mindflow

Co když nemůžete večer usnout?

Často se vám může stresem stát, že nebudete moci před zkouškou usnout. Nebojte se, nejste sami. Snažte se po druhé hodině odpoledne vyhýbat kávě, přestaňte se učit dvě hodiny před spaním a věnujte se nějaké relaxační aktivitě. Čtěte si knihu, nebo poslouchejte hudbu.